PARKINSONOVA CHOROBA LÉČENÁ V LÁZNÍCH KLIMKOVICE

1/ Úvod

Parkinsonova choroba je v současné době spolu s Alzheimerovou nemocí nejčastějším degenerativním onemocněním nervového systému. Až na výjimky nelze předvídat, koho onemocnění postihne a jakou míru postižení zanechá. Celý svět sleduje, jak s touto zákeřnou nemocí statečně bojuje papež Jan Pavel II., idol boxu Muhammad Ali či známý filmový herec Michael Fox.

Parkinsonovu chorobu bohužel stále řadíme k nevyléčitelným chorobám a příznaky umíme pouze zmírňovat.  Přesto je jasné, že čím dříve nemoc diagnostikujeme, tím více se nám podaří postižené jedince aktivně zapojit do procesu léčení a  tím je průběh přijatelnější. O složitosti problematiky této nemoci jsem se mohla sama přesvědčit v průběhu několikaměsíční praxe v léčebně dlouhodobě nemocných. Zde jsem se setkala s několika lidmi, kteří trpěli tímto onemocněním a mohla jsem tak sledovat  nekonečné množství problémů, které tyto pacienty postihují.  Zde jsem také poznala, jak je důležité, aby nejen zdravotníci, ale i pacienti byli o nemoci co nejpodrobněji informováni.

Parkinsonova choroba je chronické onemocnění, které je stávající léčbou léčitelné, ale nevyléčitelné.

To znamená, že s omezeními plynoucími z příznaků choroby se pacienti potýkají po celou dobu, kterou prožívají se svou nemocí.

Základem terapie choroby je farmakologická léčba, tedy podávání léků, které zmírňují příznaky onemocnění.Používané preparáty se v průběhu choroby mění, ale základ mají společný – mírnit příznaky nemoci tím, že nahrazují chybějící    dopamin, který již mozek není schopen tvořit. V poslední době vstupují do popředí i chirurgické metody.

Nedílnou součástí léčby je rehabilitace. V tomto ohledu hraje velkou roli Společnost Parkinson, p.s. tím, že organizuje pravidelná cvičení, rekondiční pobyty apod.

V tomto textu se budeme  krátce věnovat lázeňské léčbě. Komplexní lázeňskou léčbu (tedy plně hrazenou  zdravotní pojišťovnou). Lze poskytnout pouze jedenkrát. Je nutné doporučení neurologa, vlastní návrh pojišťovně pak napíše obvodní lékař. Lázeňský pobyt se pak uskuteční do tří měsíců od vystavení návrhu. Bohužel , i když pak v lázních ošetřující lékař navrhne pacientovi léčbu opakovat, je možné další pobyt uskutečnit jako příspěvkový,to znamená, že si pacient musí část pobytu hradit ( ubytování a stravu) . Z odborného hlediska je lázeňská léčba indikována v časném a středně pokročilém stadiu nemoci.Pacienti ve velmi pokročilém stadiu, špatně pohyblivý, již lázeňskou léčbu

podstoupit nemohou.

Jaká je  náplň lázeňského pobytu? Tu stanoví individuálně lázeňský lékař při první prohlídce.

Tělesná výchova tvoří jeden z pilířů lázeňského pobytu. Většinou se jedná o skupinové cvičení. Jedná se  o řadu cvičebních úkonů. Mohou být doplněny hudbou, kolektivními hrami atd. Pacienti hybných nebo  s těžším postižením hybných nebo přidružených onemocnění však vyžadují individuální  přístup a cvičí samostatně s rehabilitačním pracovníkem.

Cvičení v bazénu je nejoblíbenější., kde voda nadnáší Cvičení probíhá  u zdatnějších pacientů pod dohledem rehabilitační sestry.

Perličkové nebo uhličité koupele snižují ztuhlost svalů a celkově uvolňují.

Masáže – lokální masáže snižují svalové napětí, ulevují od bolesti zad a také zlepšují krevní oběh.

Vhodné jsou tepelné masáže- aplikace parafinu nebo soluxu uvolňuje ztuhlé svaly.

Lázeňský pobyt však nezlepšuje jen fyzickou, ale i  psychickou kondici. Pacienti mají možnost se vzájemně setkávat, konzultovat své problémy, navazovat nové kontakty i přátelství.

Samozřejmou SOUČÁSTÍ PROGRAMU BĚHEM POBYTU JSOU KULTURNÍ A SPOLEČENSKÉ AKCE – KONCERTY, PŘEDSTAVENÍ UMĚLCŮ, ZÁBAVY. A konečně řada  pacientů využije pobyt k poznání okolí formou procházek, které by neměly být vyčerpávající a nemají rušit léčebný program.

Velmi dobrou pověst mají lázně  KLIMKOVICE. Jedná  se o lázeňský areál v severomoravském kraji.Není to sice klasické lázeňské město, ale areál je velmi dobře vybavený a moderní

RADY PACIENTŮM , KTEŘÍ MAJÍ PARKINSONOVU CHOROBU A JEJICH RODINÁM PRO BĚŽNÉ DENNÍ AKTIVITY

Jsou pouze dvě možnosti:  VZDÁT SE NEBO BOJOVAT . Naučit se s nemocí žít a bojovat proti tělesným a duševním obtížím je stejně důležité jako veškerá léčba.

Parkinsonova nemoc přináší v průběhu svého rozvoje pacientům řadu problémů a omezeni. Míra obtíží nemusí vždy být přímo úměrná závažnosti jednotlivých  příznaků, závisí na odhodlání a vůli pacienta, na jeho povaze a osobnosti, na způsobu přijetí chronického onemocnění. Některý příznak může být pro jednoho pacienta zdrojem utrpení a pro jiného je stejný příznak o stejné intenzitě dobře psychicky zvládnutelný.

     Mnoho záleží na konkrétním vztahu pacienta s lékařem, na míře důvěry v něj i ve vlastní síly  a ve svou schopnost adaptace. Lékař nemůže svou snahu při léčbě pacienta omezovat pouze na podávání léků k potlačení příznaků. To, zvlášť v pozdních stádiích nemoci, často není možné či má jen částečný efekt.

     Nedílnou součástí rozvahy lékaře by měl  být fakt, že postižením trpí nejen pacient,ale všichni jeho blízcí, kteří s ním žijí. Proto je vhodné a žádoucí mluvit nejen s pacientem, ale i s jeho rod. Příslušníky a ptát se také jich po hlavních problémech,

Které nemoc přináší do jejich soužití.

OBECNÉ ZÁSADY PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY JSOU:

-podporovat soběstačnost pacienta

-pomáhat pouze tehdy,když je jasné,že pacient sám není výkonu schopen

-nepospíchat, respektovat potřebu  více času na jednotlivý výkon (stres vždy pohybové aktivity zhorší)

-přizpůsobit denní režim možnostem pacienta

-nevyřazovat pacienta a sebe ze společenského života

-podporovat fyzické aktivity pacienta (cvičení, procházky atd.)

-neznevažovat obtíže pacienta, nicméně si být vědom, že nadměrný soucit pacienta oslabuje a vhání jej do pasivity

     Snaha o pokud možno největší soběstačnost pacienta je základní každodenní úkol. Naučit se s nemocí žít a bojovat proti  tělesným i duševním obtížím je stejně důležité jako veškerá medikamentózní léčba. V režimu dne je především nutno počítat s tím, že každý výkon(oblékání, hygiena, jídlo apod.) zabere větší množství času. Pacient s parkinsonovou nemocí není obvykle schopen pohybovat se stejně rychle jako zdraví příslušníci rodiny. To ovšem neznamená, že není schopen toho  či onoho výkonu. Potřebuje na něj pouze více času.

Všichni víme, jak je pohyb pro nás nemocné důležizý.

Hlavní údálostí těchto dnů je otevření stacionáře s rehabilitačním zařízením

pro nemocné Parkionsonovo  chorobou.